PĚVECKÝ SBOR PALORA

Pěvecký sbor zahájil na Gymnáziu Jana Opletala v Litovli svou činnost ve školním roce 2000/2001. Na podzim roku 2002 přijal jméno PALORA. V hanáckém dialektu je to označení pro sešlost více lidí. Druhotně lze najít vysvětlení i v latinském "palor, arí, atus", což značí rozptylovati se, rozbíhati se - jak typické pro školní sbory. PALORA tedy i proto, že sbor se rok co rok znovu rozbíhá, doplněn novými zpěváky a rok co rok je postižen odchodem těch, co se mnohému naučili, ale po maturitě se rozptýlili intonovat do života.

Smíšený pěvecký sbor PALORA každoročně připravuje dva velké koncerty - v prosinci vánoční a koncem měsíce května výroční. Kromě toho se během každého školního roku uskuteční řada menších vystoupení při příležitosti nejrůznějších oslav, výročí a vernisáží ať už přímo na gymnáziu, v městě Litovli nebo v jeho okolí. Členové sboru prezentují pravidelně svou činnost také v zahraničí, příležitostně účinkují v muzikálových projektech, spolupracují s instrumentálními tělesy, zapojují se do řady dalších projektů, pořádají a účastní se hodnocených přehlídek, kde se opakovaně umísťují ve zlatém pásmu. V roce 2009 získal PS PALORA ocenění Litovelská naděje za úspěšnou reprezentaci města Litovle ve školním roce 2008/2009.

Na svá vystoupení se členové sboru připravují na pravidelných pátečních zkouškách a dvakrát v roce na 4denním výjezdním soustředění. PS PALORA je členem UČPS a ASK ČR. Vážíme si všech našich věrných posluchačů a zveme nové členy. Jsme rádi, že můžeme koncertovat a to už téměř 23 let.

"Konečně mohu napsat o něčem krásném, co mě pohladilo "po duši". Každým rokem připravuje smíšený sbor PALORA při Gymnáziu Jana Opletala v Litovli projekt - závěrečný koncert, který bývá vyvrcholením celoroční práce. Včerejší vystoupení vycházelo ze známého filmu Filipa Renče - Rebelové. Sbor zazpíval prakticky všechny písně, které ve filmu zazněly. Ale jak báječně!
Většinou to byla děvčata z nižších tříd gymnázia, oblečena "retro" včetně obou sbormistryň Marcely Barvířové a Aleny Tiché, které se také do zpěvu zapojily. Zpěv byl propojen se zajímavou choreografií a pohybem. Sbor výborně zvládl vícehlasý zpěv, vynikající byly sólistky. Je vidět, jak se ve sboru s hlasem pracuje. Vrcholem byla asi píseň o mopedu. Ale co mě nejvíce zaujalo je jak tato mladá generace přijala "za své" písně ze šedesátých let minulého století. Navíc se ukázalo (ve srovnání s dneškem), jak tyto písně mají báječný text, o melodii nemluvě. A dále jsem překvapen, jak obě sbormistryně dokázaly děvčata přitáhnout k těmto starým písním. Takto si představuji moderní hudební výchovu. Děvčata, moc děkuji za krásný podvečer."

Boleslav Sadil